Fry's Life #048 - 07.10.2015 - Never again ...

Naprosto mě pohltila samota ... Chtěl bych konečně poznat někoho, kdo by tu pro mě opravdu byl, někoho ke komu bych se mohl vracet, někoho s kým bych mohl trávit můj zbylý volný čas ...

Rád bych tady napsal, že jsem na správné cestě k cíli, ale ve skutečnosti to teď vypadá, že všichni kolem mě jsou šťastní a já se prostě jen snažím přežívat další a další týdny. Ale já už tak dál nemůžu, snad mě někdo z tohohle vysvobodí ...

Práce mám až nad hlavu, nejenže testů je čím dál víc, ale také mi dost času zabraly poslední dvě přednášky v Autoškole, kde jsem tedy oficiálně dokončil teoretickou část a začínám si plánovat jízdy.

Napětí narůstá i díky tomu, že příští týden vyrážím na týden do Nizozemí. Nezaručuji ani že za týden vyjde blog a nevím, jak to pak celkově budu všechno stíhat, ale musím si asi tímhle obdobím projít a aspoň odsud zase na pár dní zmizím ...

V pátek byl "Indie Session Vol.8" ... Já jsem tam byl a odešel jsem docela dost spokojen, atmosféra takových akcí je prostě perfektní, nemluvě o alternativní hudbě, která je občas i hodně nadprůměrná.

V sobotu jsem nebyl doma (zase), pár oslav a nakonec jsem se zastavil do kina na "The Martian" s pár dobrými přáteli ... Večerní debata u jídla pak jen podtrhla další super strávený večer v kině ...

19:49 ... Možná to bude tím vínem, ale psát blog vyčerpaný uprostřed týdne není žádná sranda ... Popravdě ani nechápu proč se tak snažím napsat tento týden něco zajímavého ...

"And then she'd say it's okay"
"I got lost on the way"
"But I'm a super girl and super girls don't cry"