Fry's Life #057 - 09.12.2015 - Vienna, party and a destiny ...

Klasicky pozdní středeční blog tentokrát začínám psát až v 20:46, takže si ani nechci představit v kolik s ním budu končit, ale uplynulý týden přinesl opravdu hodně a už teď mi chybí ...

Když nic nečekáte, osud vás dostihne ... Ve čtvrtek se tak stalo, Kubíček odešel ze školy po druhé hodině, já po páté, ale osud nás svedl opět dohromady, když jsme na sebe (doslova) narazili o několik hodin později před vstupem do obchodního centra ...

K večeru jsem musel opět jezdit a musím říct, že jsem byl docela překvapen, když po mě pro jednou můj učitel celou dobu jen neřval a dokonce mi nechal i puštěné rádio, tohle se mu totiž nepodobá.

Večer základní příprava věcí na cestu a pak už vstávám v 3:50 a mířím směr "Rektorát VŠB" a následně směr "Vídeň" ... A sotva vyjíždím, už musím zapínat pás na jednom z nejbezpečnějších míst v autobuse, které jsem pro sebe a pro Kubíčka sehnal ...


První zastávka "Schönbrunn", následuje "Hundertwasserhaus" a pak se už ztrácí profesorský dozor a my se nacházíme v úžasném velkoměstě s pozoruhodnou moderní galerií!

Seznamujeme se s Belou (fajn, Yzabelou), která poté také mizí a spolu se svým Kubíčkem máme celé čtyři hodiny sami pro sebe ...

Procházení centra nás dovede nejen do "Starbucks", ale také třeba do obchodu s hudebninami nebo do Bily, se které už vycházíme s vychlazenými flaškami perfektního vína ...

Úžasný výlet s nezapomenutelnými momenty mě ale nedokázal připravit ani na sobotní narozeninovou oslavu! Dopoledne to vypadalo opravdu blbě protože počet hostů se docela snížil, ale ...

Ale večer se nakonec stal doslova legendárním !!

Dostal jsem nejen hromadu úžasných dárků od těch nejúžasnějších lidí, které znám, ale také hromadu vzpomínek a fotek, které (i když mám místy malé výpadky) zůstanou ... navždy!

Proto jsem byl v neděli docela smutný, že tak úžasné dny už jsou prostě za mnou ... Věřím však v další takové a třeba ještě lepší! Rozespale jsem zhodnotil "In the Heart of the Sea" a šel spát ...

Od pondělí jsou tu samé testy, testy a zase testy ... Navíc ani docela nestíhám sledovat seriály a blog píšu čím dál tím později, přes to byl uplynulý týden jednoznačně tím nejlepším ...

"Choose your last words"

"This is the last time"
"Cause you and I, we were born to die"