Fry's Life #078 - 04.05.2016 - Is this happiness?
Nový měsíc, staré problémy ... Nebo tak něco, však víte jak to chodí. A i když je zdánlivě všechno stejné, hodně se změnilo ...
Už druhým týdnem píšu blog opět po večerech a možná se z toho zase na chvíli stává tradice. Hlavně díky tomu, že už nějakou dobu si k večeru dělám čas na HIMYM, které mi stále hodně přináší.
V divnosti divadelních představení jsme pokračovali i ve čtvrtek. Dlouhá cesta ze školy, Shakespearova hra, Star Wars hláška, fajn fotka, drahé Fornetti a nudné odpoledne. Další den done ...
V pátek jsem se možná malinko přiblížil jednomu ze svých snů, ale to se teprve ještě uvidí. Ale vlastně to nebylo vůbec špatně strávené odpoledne, za což vděčím i Liborovi, mé mentální podpoře.
Dále na programu byly už patnácté "Ostravské Bubliny", kde už jsem nebyl ani nepamatuji a právě proto mě to asi i bavilo.

Po krátké výměně názorů na srazu jsem už potřetí okusil kouzlo "Indie Session" s pořadovým číslem 9. Bohužel podle mě to byl možná ten nejslabší Session, i když pivo bylo levné a docela dobré.
Domov byl mým útočištěm přes víkend, pokud nepočítáme nedělní cestování jak na Tryznu, tak na oslavu narozenin mého bratrance. A už tu máme pondělí a mi se opět ráno nechce vstávat ...
Kdybych se dneska nenaladil do nálady aka je mi všechno jedno a žiji si ve svém světě, byl to zatím docela nudný týden. Možná už mi taky trochu hrabe, a nebo vlastně přesně nevím kam mířím ...
Už druhým týdnem píšu blog opět po večerech a možná se z toho zase na chvíli stává tradice. Hlavně díky tomu, že už nějakou dobu si k večeru dělám čas na HIMYM, které mi stále hodně přináší.
V divnosti divadelních představení jsme pokračovali i ve čtvrtek. Dlouhá cesta ze školy, Shakespearova hra, Star Wars hláška, fajn fotka, drahé Fornetti a nudné odpoledne. Další den done ...
V pátek jsem se možná malinko přiblížil jednomu ze svých snů, ale to se teprve ještě uvidí. Ale vlastně to nebylo vůbec špatně strávené odpoledne, za což vděčím i Liborovi, mé mentální podpoře.
Dále na programu byly už patnácté "Ostravské Bubliny", kde už jsem nebyl ani nepamatuji a právě proto mě to asi i bavilo.

Po krátké výměně názorů na srazu jsem už potřetí okusil kouzlo "Indie Session" s pořadovým číslem 9. Bohužel podle mě to byl možná ten nejslabší Session, i když pivo bylo levné a docela dobré.
Domov byl mým útočištěm přes víkend, pokud nepočítáme nedělní cestování jak na Tryznu, tak na oslavu narozenin mého bratrance. A už tu máme pondělí a mi se opět ráno nechce vstávat ...
Kdybych se dneska nenaladil do nálady aka je mi všechno jedno a žiji si ve svém světě, byl to zatím docela nudný týden. Možná už mi taky trochu hrabe, a nebo vlastně přesně nevím kam mířím ...
"Is this happiness?"
"Is this happiness?"
"Is this happiness?"
"Is this happiness?"
"Is this happiness?"
Komentáře
Okomentovat