Fry's Life #099 - 28.09.2016 - Metronom
Z Poslanecké sněmovny jsem na pokoj došel sám, dopsal jsem blog a opět jsem vyrazil sám objevovat Prahu. A byl to asi nejlepší nápad, což mi potvrdily nadcházející dny velmi dobře.
Od výhledu na americkou ambasádu, přes tacos pod Petřínem, večerní Střelecký ostrov, až po hledání Stulíka a Vincek, s kterými jsem se následně vydal po stopách tajemné lodi Aperol ...
Šílený řidič tramvaje a přestup na "Andělu" nás na pokoj zavedly sice brzy, ale spánek nám vzápětí ostatní odepřeli.
Ve čtvrtek mým cílem prakticky bylo, vyhnout se většině, která mě předešlý večer mírně řečeno zklamala, takže jsem se držel holek a po Kafkově muzeu jsme vyrazili na překvapivě levný oběd ...
Stavovské divadlo mě díky poutavému vyprávění ze všech 4 dní zaujalo asi nejvíce, avšak v myšlenkách jsem už byl jinde ...

Zamířil jsem na zmrzlinu do Paladia, zaskočil se mrknout na nové kolekce do svých oblíbených obchodů a s novým parfémem ze Zary jsem přes bageterii směřoval do Valdštejnských zahrad.
Večer jsem skončil v Karlíně na Drákulovi a opět se odebral za klidem na pokoj, abych následně zjistil, že večer teprve začíná a mě čekala další dlouhá noc s 16 lidmi na jednom pokoji ...
V takových podmínkách už tajemství přestávají býti tajemstvími, ale přesto pak můžete z rychle nabytého přátelství pozbýt.
To nejlepší ale přichází nakonec, a to v podobě výletu s kufrem a Klárkou k Letňanskému Metronomu, jednomu z míst, kam se snad jednou budu vždycky rád vracet, nejen díky úžasnému výhledu.
Na konci zbyla už jen cesta Pendolínem konečně domů ...

Čekal jsem to asi trochu jiné, možná jsem se opět projevil jako sólo hráč, ale to je jedno. V sobotu jsem provětral auto, abych koupil nové zrcadlo/skříňku do koupelny a další týden skončil.
Škola mě mentálně až do dneška moc nezasáhla, trochu jsem zase pracoval na maturitě a dokonce jsem se poprvé kvůli ní sešel i se Zuzkou s kterou začínám kompletovat otázky do angličtiny.
No a za týden tady máme výroční #100 blog a já nemám absolutní tušení co mám dělat. Všechno zvládnu, toho se nebojím, spíše mám strach z té cesty, která k tomu všemu vede ...
Od výhledu na americkou ambasádu, přes tacos pod Petřínem, večerní Střelecký ostrov, až po hledání Stulíka a Vincek, s kterými jsem se následně vydal po stopách tajemné lodi Aperol ...
Šílený řidič tramvaje a přestup na "Andělu" nás na pokoj zavedly sice brzy, ale spánek nám vzápětí ostatní odepřeli.
Ve čtvrtek mým cílem prakticky bylo, vyhnout se většině, která mě předešlý večer mírně řečeno zklamala, takže jsem se držel holek a po Kafkově muzeu jsme vyrazili na překvapivě levný oběd ...
Stavovské divadlo mě díky poutavému vyprávění ze všech 4 dní zaujalo asi nejvíce, avšak v myšlenkách jsem už byl jinde ...

Zamířil jsem na zmrzlinu do Paladia, zaskočil se mrknout na nové kolekce do svých oblíbených obchodů a s novým parfémem ze Zary jsem přes bageterii směřoval do Valdštejnských zahrad.
Večer jsem skončil v Karlíně na Drákulovi a opět se odebral za klidem na pokoj, abych následně zjistil, že večer teprve začíná a mě čekala další dlouhá noc s 16 lidmi na jednom pokoji ...
V takových podmínkách už tajemství přestávají býti tajemstvími, ale přesto pak můžete z rychle nabytého přátelství pozbýt.
To nejlepší ale přichází nakonec, a to v podobě výletu s kufrem a Klárkou k Letňanskému Metronomu, jednomu z míst, kam se snad jednou budu vždycky rád vracet, nejen díky úžasnému výhledu.
Na konci zbyla už jen cesta Pendolínem konečně domů ...

Čekal jsem to asi trochu jiné, možná jsem se opět projevil jako sólo hráč, ale to je jedno. V sobotu jsem provětral auto, abych koupil nové zrcadlo/skříňku do koupelny a další týden skončil.
Škola mě mentálně až do dneška moc nezasáhla, trochu jsem zase pracoval na maturitě a dokonce jsem se poprvé kvůli ní sešel i se Zuzkou s kterou začínám kompletovat otázky do angličtiny.
No a za týden tady máme výroční #100 blog a já nemám absolutní tušení co mám dělat. Všechno zvládnu, toho se nebojím, spíše mám strach z té cesty, která k tomu všemu vede ...
"It only matters if we care now"
"If you're way beyond that"
"If you're way beyond that"
"Then I'm gonna dust you off of my shoulders"
Komentáře
Okomentovat