Fry's Life #106 - 16.11.2016 - Podzimní únava

Mi se tak nic nechce ... Každý den, týden, měsíc i rok svého života. Není snad den, kdy bych tuto větu neřekl alespoň 1x, protože je to prostě něco, co už ke mně asi tak nějak neodmyslitelně patří ...

No, takže je jasné, že jsem to řekl i dnes a je to i jeden z důvodů, proč nakonec nejdu na závěrečnou v tanečních, na kterou jsem se ještě před pár dny těšil ... Asi mě ten život fakt nebaví.

Ale není čeho se bát, dokud miluju sám sebe, do rakve se rozhodně nechystám a navíc za týden a den letím daleko odsud ...

To mi připomíná, že před týdnem jsem shlédl "Arrival" no a v pátek jsem se svou partou (Pavel, Ondra, Tonda) byl opět pro jednou ve Fabricu, aby se neřeklo. Ale zas tak boží to nebylo ...

Víkend jsem svou podzimní únavu proležel střídavě u televize, v posteli, nebo prostě kdekoliv, kde se jen dalo ...


Ale ta únava tu už byla vlastně v pátek, možná i v pondělí, o dnešku ani nemluvě a to do toho nepočítám to, že pořád píšu nějaké testy. Jo a ode dneška si musím vybrat maturitní předměty ...

Dneska jsem trochu změnil plány, a po jednom z mála užitečných předmětů (který mi ale i tak vysává život) jsem jel s Míšou na sakramentsky dobré kuře a i nějaké to kafe nakonec bylo.

Přemýšlím nad tím tanečním ještě ... Jestli to má cenu, nebo jestli bych spíš odcházel zklamaný a co vlastně v tuto chvíli chci, co jsou priority a co jde stranou. No uvidíme, to je jasné ...

"So what are you waiting for?"
"Cause someone could love you more"

"I'm just a lost boy, lost boy"