Fry's Life #117 - 01.02.2017 - Den, na který jsme čekat přestali

Kluci v mém věku by už asi měli mít rozum, nedělat ty stejné chyby, neopíjet se na školním plese, nebýt zaujatí jedním směrem. Jenže já nesplňuji asi ani jedno a jdu stále svou vlastní cestou ...

Když jsem v pozdním čtvrtečním ránu vstával z postele, vařil si kafe, nasnídal se a vyrazil se nechat trochu ostříhat do města, ani jsem nepomyslel na to, že bych měl být v tu dobu dávno ve škole.

Pravidla pro mě neplatí tak jak by měla a i díky tomu jsem si mohl dovolit páteční školu opět proležet na lavici a prakticky nic nedělat.

Domů jsem dorazil svěží, ve slunečním svitu jsem obdivoval sám sebe a docela se těšil na večerní ples, který pro mě skončil něco málo po půl desáté, jelikož jsem byl opilý a nepříčetný ...

Je mi líto všech, co se o mě dobrovolně starali a zapletli se do boje s debilní "security" která mě chtěla z plesu sprostě vyhodit.


To bych ale nebyl já, abych nezpůsobil nějaký problém, za který se necítím ani vinen, jelikož se to mohlo stát komukoliv ...

Najednou tady byl víkend a s ním i hromada událostí a změn. Ráno jsem proležel v posteli, odpoledne si četl "Teorii rozpadu" a k večeru vyrazil na pokec, burger a hranolky pro jednou opět s Míšou.

Mezitím se ale daly věci do pohybu a já se asi trochu změnil.

Nastavil jsem si novou profilovou fotku, která víc reflektuje to jaký opravdu jsem, šel jsem brzo spát a na instagramu mi mezitím jeden z mých velkých vzorů ohodnotil pár fotek. To nemůže být náhoda ...

Poslední víkendový den jsem opět odcestoval do Krnova, poslední zbytky svého starého já jsem pohřbil někde cestou a začal jsem se připravovat na nadcházející pro mě velmi důležitý týden.


Posledních pár lednových dní i nocí jako by zasypal masivní sníh a najednou tady bylo ono datum, které mi ještě před pár dny přišlo velmi vzdálené. Je 07:29 a já vyrážím Pendolínem do Prahy ...

Příjezd mě hned vhodil do reality, na ČVUT jsem se dozvěděl to co jsem chtěl, zašel jsem si na oběd a neobešlo se to ani bez zastávky v Comics Pointu a Zaře, kde jsem si koupil něco jako bundu.

Ale k čemu to vlastně celé bylo, když ne všechno dopadlo tak jak mělo a já se tudíž vydal zmrznout na Vítkov. Teď si dávám kávu a mám ještě spoutu času, tak co podniknu ...

"Baby your love's got the best of me"

"Baby you're making a fool of me"