Fry's Life #134 - 31.05.2017 - Šelma v pomyslné kleci

Jak moc znudění a znechucení po maturitě vlastně můžete být? Touhle otázkou se zabývám už nějakou dobu a to zcela intenzivně, avšak odpověď mi i tak stále uniká. Tak třeba ji už brzy najdu ...

Má vlastní nepozornost zapříčinila znovu poslaní dopisu na Matfyz, naprosto totožné sandály, které jsem si v úterý koupil nešly vrátit a mnohé další problémy se na mě sesypaly už ve čtvrtek.

V pátek se mi nálada trochu vrátila, studentský festival v Hlučíně nebyl vůbec špatnou volbou, až na to neustálé otravné přejíždění.

Úplného znechucení se mi dostalo až se sobotním ránem, kdy jsem se probudil v Krnovské rezidenci s vizí, že budu moct stavět nově koupenou knihovnu, avšak nakonec od toho všichni odstoupili ...

Už dlouho mě tak asi nic nezklamalo. Navíc to bylo ještě umocněno úzkostlivými pocity a ve výsledku jsem si onen víkend protrpěl.


Nešlo prakticky o nic, ale i tak mě to vytočilo. Teď toho trochu lituji, ale tak už je to pryč, stejně jako má sobotní projížďka na kole a i ta knihovna se vrátila tam, odkud jsme ji v pátek nadšeně koupili ...

Krásné počasí mě v pondělí vytáhlo nejen na malinovou limonádu do Cooltouru a na hranolky do FÆNCY FRIES, ale i na představení třetího ročníku střední školy Waldorf, kterou navštěvuje Klér.

Včera i dnes dost zásadně pršelo, což zkomplikovalo zcela veškeré mé pokusy na to aspoň na chvíli uniknout z pomyslné klece ve které mě nejspíše všichni chtějí udržet. Šelma se však nedá ochočit ...

"Tell me, how can we keep holding on?"

"Holding on tonight"

"'Cause we're scared to be lonely"