Fry's Life #109 - 07.12.2016 - Konec iluzí

Mám docela strach z budoucnosti. V uplynulých dnech na mě dolehl takový ten splín, kdy jsem si říkal: "Opravdu to tak chci?" Nevím ani co vlastně chci a to je ten problém. Iluze mého světa zmizela ...

Ale to jen tak na zamyšlení, abych nebyl 24/7 jenom pozitivní. Co se vlastně od posledně stalo? Nějak si nevybavuji, že by byl uplynulý čtvrtek něčím výjimečný a tak si dovolím přejít rovnou k pátku.

V pátek mě s Karlou vzal poprvé autem Stulík, čímž jsme zrychlili potřebný čas na nákup v Ikei a mohli si tak společně zajít i na oběd. Doma jsem byl jen na otočku, abych stihl posezení se Zuzkou.

No ale tím to nekončí, protože po třech hodinách jsem jel domů na otočku znova, abych vyrazil na "Nocturnal Animals" ...

V předsálí jsem si dokonce pokecal s jedním pánem, který si sice chtěl vyžebrat nějaké drobné, ale i pokec mu udělal radost.


Víkend jsem trávil většinou sám se sebou, dodělal jsem si potřebné materiály k maturitě z Fyziky, trochu si četl, nebo bezmyšlenkovitě koukal na televizi. Což mě dovedlo až k Arabele ...

Musel jsem si prostě připomenout svoje dětství, abych se ho jednou pro vždy mohl vzdát ... V pondělí jsem jel s Karličkou nakupovat no a od včerejška mi docházejí poslední vánoční zásilky.

Dneska jsem se byl stříhat. Moje kadeřnice mi dohodila mladou kadeřnici, ta mě stříhala skoro hodinu, ale prý to stojí za to. Do školy jsem dorazil až po desáté a prostě už chci pátek ...

"Where have you been and how much you been smokin'?"

"What do you mean when you say that you love me?"

"But you're never home and so"