Fry's Life #111 - 21.12.2016 - Dny v nekonečnu ...

A jsou tady zase Vánoce. Minulý rok jsem byl smutný, protože jsem si připadal sám. Letos jsem sice sám, ale jenom fyzicky, psychicky sám rozhodně nejsem, mám úžasné přátele a nejen je ...

V uplynulém týdnu se toho stalo tolik, že ani 100 dalších blogů by nebylo dost na to, abych vám vylíčil své pocity a emoce.

Čtvrtek byl dnem 4 posledních velkých testů, po kterém jsem jel rovnou k Pavlovi pokecat a v pátek jsme spolu vyrazili i na pozdní vánoční nákup, abych následně shlédl "Rogue One" ...

Večer se změnil v ráno a já zůstal dokonce i doma sám. Přesto den rychle utekl, nejistota zmizela při sledování "Fifty Shades Of Grey" a další den nepozorovaně zmizel v nekonečnu ...

O neděli moc mluvit ani nechci, protože hlavní věcí na programu byl předvánoční úklid a pondělí mě teď ani nerozhodilo.


V úterý o školu ani moc nešlo, celý den jsem myslel na něco úplně jiného a pak se najedenou něco stalo. Posezení v čajovně skončilo voláním 112 a odtahováním popelnice kvůli  nízkému tlaku ...

Dneska měla naše škola "Vánoční koncert", ale ta pravá atmosféra přišla až po skončení. Rok se s rokem sešel a já se s Míšou znám už dva dlouhé roky, tak jsme to s Ondrou zase oslavili.

Oběd, fotka na WC pro vozíčkáře, punč, pivo a vzpomínky. Kde ale budeme za rok? Co bude za rok? Na tuto otázku se bojíme sami sobě odpovědět, protože víme, že už teď to stojí za to ...

"I don't wanna live forever, 'cause I know I'll be living in vain"

"And I don't wanna fit wherever"

"I just wanna keep calling your name until you come back home"