Fry's Life #115 - 18.01.2017 - Nothing Important Happened Today
Tak, co teď ... V jednu chvíli jsem si říkal, jak je všechno super, těšil jsem se na každý další den a pak přišla předtucha a pád. A když je druhá strana nerozhodná, jste nerozhodní i vy, tak co teď?
Škola ve čtvrtek utekla docela rychle. Před 14 hodinou jsem už byl doma a byl jsem docela v klidu. Nepříjemný pocit se na mě sice nalepil už ráno, ale to nebylo poprvé, ani naposled ...
V pátek se mě ale nepříjemný pocit nezbavil, tak jsem to doma nevydržel, zavolal Pavlovi, zaskočili jsme pro Ondru a vyrazili během jednoho týdne znovu pokecat, abych se trochu uklidnil.
Tu noc se mi spalo dobře, ale ráno to tu už bylo, a fakt, že s tím na tu dálku stejně nemůžu moc bojovat mě bolí asi nejvíc ...
V tu chvíli jsou vám i kamarádi málo, nedokážou vám dost pomoct a vy nespíte, nejíte. Ono to možná v tu chvíli ani nejde.

A když zmizí cíl, tak i ta cesta, která je na tom asi nejhezčí přestává dávat smysl. Do klidu jsem se dostal až když jsem měl možnost si o tom celém promluvit. Tak uvidíme, co teď vlastně bude ...
Nic konkrétního se však tento týden nestalo, ani včera, ani dneska, prostě nic. Nesnáším leden, nikdy jsem ho rád neměl a asi ani mít nebudu, nemám přesný důvod. Už by to chtělo únor.
No a na odlehčení mě napadá, že bych si teď zasloužil nějakou teplou sprchu. Venku je zima, doma je zima, mi je zima a vlídné slovo, ani mládí mě už asi v dnešní době nezahřeje ...
Škola ve čtvrtek utekla docela rychle. Před 14 hodinou jsem už byl doma a byl jsem docela v klidu. Nepříjemný pocit se na mě sice nalepil už ráno, ale to nebylo poprvé, ani naposled ...
V pátek se mě ale nepříjemný pocit nezbavil, tak jsem to doma nevydržel, zavolal Pavlovi, zaskočili jsme pro Ondru a vyrazili během jednoho týdne znovu pokecat, abych se trochu uklidnil.
Tu noc se mi spalo dobře, ale ráno to tu už bylo, a fakt, že s tím na tu dálku stejně nemůžu moc bojovat mě bolí asi nejvíc ...
V tu chvíli jsou vám i kamarádi málo, nedokážou vám dost pomoct a vy nespíte, nejíte. Ono to možná v tu chvíli ani nejde.

A když zmizí cíl, tak i ta cesta, která je na tom asi nejhezčí přestává dávat smysl. Do klidu jsem se dostal až když jsem měl možnost si o tom celém promluvit. Tak uvidíme, co teď vlastně bude ...
Nic konkrétního se však tento týden nestalo, ani včera, ani dneska, prostě nic. Nesnáším leden, nikdy jsem ho rád neměl a asi ani mít nebudu, nemám přesný důvod. Už by to chtělo únor.
No a na odlehčení mě napadá, že bych si teď zasloužil nějakou teplou sprchu. Venku je zima, doma je zima, mi je zima a vlídné slovo, ani mládí mě už asi v dnešní době nezahřeje ...
"Hold my flame and set alight"
"Hold my fire screaming inside"
Komentáře
Okomentovat